Znalecké posudky

Pro koho?

  • soudy a státní orgány (policie, celní správa, finanční úřad apod.),
  • orgány samosprávy (OÚ, MÚ apod.),
  • společnosti, instituce a podniky,
  • organizace, družstva a sdružení,
  • podnikající fyzické osoby,
  • pro občany (soukromé i úřední účely).
Jde-li o posudek podávaný v souvislosti s právním úkonem (trestní řízení, občanskoprávní řízení, vyšetřování, jednání před státními orgány apod.), je v těchto případech ze zákona oprávněn jej vyhotovit obvykle jen soudní znalec, jmenovaný v příslušném oboru ministerstvem spravedlnosti.


Účely využití znaleckého posudku:

  • pro potřeby správců konkurzních podstat, exekutory, likvidátory společností,
  • vypořádání podílů movitého majetku při likvidaci, fúzi nebo převodu firmy,
  • vklad či vynětí majetku ze společnosti, prodej (ocenění znaleckým posudkem může být v některých případech i podmínkou finančního úřadu),
  • vypořádání dědictví, rozvodové řízení, manželské smlouvy,
  • majetkové spory,
  • změny vlastnictví (koupě, prodej, darování),
  • posouzení výše škody (tzv. majetková újma),
  • pro notářské potřeby apod.


Specifikace oceňovaného majetku:

  • věci movité,
  • stroje a technologická zařízení,
  • zemědělská a manipulační technika,
  • technologické celky,
  • výrobní linky,
  • speciální tvářecí a obráběcí technologie,
  • vybavení dílen a provozoven.
Oceňování je prováděno dle platných vyhlášek. Posudky nelze vyhotovit ke zpětnému datu, ale vždy pouze k datu technické a fyzické prohlídky. Se zpětným datem lze vyhotovit pouze odborný odhad ceny k danému datu.

Mlčenlivost znalce o veškerých poznatcích získaných v souvislosti s vyhotovením posudku vyplývá ze zákona 254/2019 Sb.

Cena znaleckého úkonu je stanovována individuálně, zpravidla v závislosti na rozsahu a náročnosti práce znalce, v případě znaleckého posudku pro organy veřejne moci se znalečné řidí vyhláškou 504/2020 Sb.